Léto je skoro za námi a prázdniny už vzaly za své. Nejsem plánovací typ a ve své podstatě nerada dodržuji režim (takže si jej dobrovolně nenastavuji), ale tentokrát jsem udělala výjimku a měla jasnou vizi, jak strávím(e) teplé dny. Výlety, Veroniko, musíš být akční, žádné nevím, co budeme dělat. Musíš těm dětem připravit akci, aby měly zážitky. Abychom měli zážitky jako rodina. Nevím, jak se mi to povedlo, ale léto jima bylo napěchované. Max nám do toho ale neustále házel vidle svými speciálními potřebami, a tak jsme se vraceli z každého takového výletu čím dál více zboření (nejvíce on), což postupně vedlo k tomu, že zbytek rodiny začal vypisovat sázky, jak dlouho vydržíme na dalším místě
.
.Po každém takovém návratu jsem se pouštěla do rekonstrukce prvního patra našeho domu. Fyzická práce spolu s určitou radostí, jak se dané prostory mění mně vždy vlily novou krev do žil. Když máte takové dítě, musíte v jeho chování hledat souvislosti, číst mezi řádky a dodržovat pravidla (zase ta pravidla). Aby vám proces pozorování fungoval, měli byste být v klidu a pohodě. V opačném případě vás situace vyvedou z míry a jste jako na minovém poli, z kterého nemáte šanci utéct. Fyzická práce mi pomáhala udržovat mozek na jiné vlně
.
.Robert všechny volné dny trávil v dílně a udržoval chod všech procesů výroby. Pokaždé, když se vrátil, jsem byla o kousek dál v rekonstrukci a čekala na jeho silné paže a jeho skvělou techniku při práci s kladivem, pilou a vrtačkou 
Moje práce v dílně se musela zúžit jen na některé úkony, a tak se tam střídáme podle potřeb, protože tak nám to život připravil. Důležité je nesčítat všechny těžkosti, ale naopak si užít obyčejný den, který je neobyčejný tím, že je „ normální“. 
Půjdu teď hodit do fritézy autistické hranolky a budu doufat, že budou dostatečně tenké, křupavé, propečené, teplé a správně osolené. Vám přeji hezký podzim a pevnou půdu pod nohama!
Veronika
