Celý den přemýšlím, jakým inteligentním a moudrým příspěvkem zakončím tento rok. Nakonec to tak duchaplné asi nebude
.
.Toto jsou moje dílenské boty, které mají už víc než rok děravé podrážky. Letošní přívaly sněhu jsem s nimi už nezvládla a musela si koupit nové. Než je vyhodím, mám je na dvorku a čekám na moment, kdy je do té popelnice švihnu a nic to se mnou neudělá.
Když mi bylo kolem deseti let, přála jsem si pod stromek červené nízké traktorky. Ježíšek mě vyslyšel a já jsem je nosila několik let bez přestání. Když už rodiče naznali, že nejsou příliš reprezentativní, nosila jsem je alespoň "na ven". Jednoho dne jsem šla vysypat koš do kontejneru a našla jsem v něm moje milované červené traktorky. Oni mi je normálně vyhodili
. Vytáhla jsem je a demonstrativně přinesla zpět domů.
. Vytáhla jsem je a demonstrativně přinesla zpět domů.A tak to se mnou je. Něco občas nedokážu pustit.
Dnes ale pouštím vše, co přinesl rok 2023 a možná, že pustím i ty svoje střevíce.
Přeji vám do roku 2024 ať snadno plujete ve svém proudu, svým tempem s radostí a lehkostí.
V.
